VIKING

     Jednoho prázdninového rána, kdy všichni rodičové bývají už dávno v práci, se probudil Adámek ve svém útulném pokojíčku. Otevřel oči a najednou se mu vůbec nechtělo vstávat z teplého pelíšku. Venku totiž hrozně pršelo a mraků nad Českýma Budějovicema bylo tolik, že by je snad nerozfoukal ani ten nejprudší vítr. Adámek ležel s očima otevřenýma a usilovně přemýšlel, co bude celý den dělat. Napadala ho spousta věcí, ale jedna mu utkvívala v paměti čím dál tím víc. Jenže háček byl v tom, že to byl neuskutečnitelný nápad. Šlo totiž o takové to dětské, velké a tajné přání! Dumal a dumal..., až si najednou vzpomněl! K loňským Vánocům totiž dostal knihu, kterou napsal nejlepší japonský kouzelník. Jmenovala se „Deset rad pro začínající kouzelníky". Rychle vylezl z postele a běžel do knihovničky. Skočil s knížkou zpátky do postele, zachumlal se a začal listovat. Přesně na stránce 93 našel radu, co se má dělat, aby se uskutečnilo to nejtajnější přání. Stálo tam: „Nejdříve musíte chytit vlastníma rukama rybu koljušku. Najdete kamennou kašnu, která stojí pod hodně košatou vrbou. Ale pozor, na kašně musí být socha v podobě ženy, ta žena musí mít rybí ocas a v ruce musí držet obrovskou mušli, ze které tryská křišťálově čistá voda. Počkáte si na úplněk, a až první paprsek dopadne na hlavu sochy, hodíte rybu do kašny. Pak už jen stačí přát si v duchu své přání." Jedním dechem přečetl návod, a najednou se začal hrozně smát.
     „Vždyť přesně taková kašna stojí u nás v parku za domem! Jediné, co musím, je někde chytit rybu," zaradoval se Adámek. Běžel k telefonu a rychle sděloval tu skvělou novinu své nejlepší kamarádce Evičce.
     „Evičko, kde bychom mohli ulovit tu koljušku? Je to exotická ryba, ta určitě nebude v kdejakém rybníce," ptal se starostlivě Adámek.
     „To máš pravdu," zamyslela se do sluchátka Evička.
     „A co takhle dojít k panu Štikovi do rybárny. Tam je přece spousta živých exotických ryb a plavou v obrovských kamenných kádích!"
     „No, to je bezva nápad," houkl Adámek.
     „Tak za půl hodiny u pana Štiky v rybárně," řekla Evička.
     Obchod pana Štiky byl už otevřený, ale nikde ani noha. Adámek s Evičkou se postavili za pult a čekali. Všude byla k vidění spousta barevných, velkých i malých ryb. Některé měly zuby velké, jiné neměly vůbec žádné....