O KOŤÁTKU

     Byl slunečný jarní den. Míša, jeho maminka a Dana šli právě ze školky, kterou v Břeclavi děti navštěvují.
     Sluníčko příjemně hřeje, všude voní čerstvě pokosená tráva a všechno kolem se zelená právě tak, jak to má na jaře být. Míša si povídá s maminkou a s Lenkou o tom, jak strávili den ve školce. Povídají si a smějí se a najednou se Míša otočí, protože má pocit, že jej někdo sleduje. A opravdu. Za nimi pomaloučku pochoduje kočka. Vlastně je to spíš koťátko. Je bílé, jen na pravém oušku a na zadních tlapkách je ozdobeno černými flíčky. Míša se koťátku zahledí do zelených očí a zdá se mu, že by chtělo jít s nimi domů. Jenomže co maminka! Té by se to asi nelíbilo, přemýšlí Míša. Koťátko by mohlo udělat loužičku. Jak tak přemýšlí, už jsou u domu a maminka odemyká branku.
     „Pojď, Míšo, a ty taky, Dani, bude svačina," volá maminka na Míša s Danou, které dřepí u branky a prohlíží si koťátko.
     „Už jdeme, mami!" volá Míša a vběhne s Danou dovnitř. „Můžeme pak na zahradu?" ptá se Pavlík maminky. „To víš, že můžete." Míša s Danou poslušně všechno snědí a už se hrnou do předsíně. A hurá na vzduch!
     Jenom vyběhnou před dům, zarazí se. Kočka tam pořád sedí a kouká na Míšu s Danou. Míša přijde blíž k brance. Kočičí zelená očka jakoby říkala: „Můžu za tebou, Míšo?" Míša začne koťátko hladit za ouškem a to spokojeně přede.
     „Ty jsi ale krásné koťátko!" řekne Dana nahlas. „Nemáš hlad? Víš, co? Zaběhnu pro misku s mlékem." Za chvíli je Dana zpátky s plnou miskou mléka.
     „Čičí, pojď za mnou a neboj se," láká Míšak kotě na mléko. To přiběhne a miska je v mžiku prázdná. „To byl ale hlad," pomyslí si Míša s Danou. „Kdepak asi bydlíš? Vypadá to, že se v Břeclavi moc nevyznáš!" říkají si děti a v tom slyší odpověď:
     „Já nemám kde bydlet. Jsem pouliční koťátko, toulám se a přespávám, kde se dá. A tak hodné človíčky jsem už dlouho nepotkalo," zamňoukalo kotě. Míša s Danou zůstali sedět na posledním schodě bez hnutí a s vytřeštěnýma očima. Snad koťátku opravdu rozumí! Ale to není žádný zázrak. Kdyby tam byla maminka, vše by jim pěkně vysvětlila. Dospělí vědí, že děti zvířecím mláďatům rozumí. Snad proto, že jsou stejně malé jako ona a teprve objevují věci kolem sebe. V tom Míša s Danou slyší, jak jim kotě o sobě vypravuje: ...